S trochou nadsázky lze říci, že cesta rašeliny do bechyňských lázní míří až z pozdních čtvrtohor. Ne každá rašelina je však vhodná k léčebným účelům. Musí mít potřebné fyzikální vlastnosti (schopnost zadržet a přenášet teplo) a pochopitelně i určité chemické složení (přítomnost humínové kyseliny, pryskyřic, aromatických látek ... ). Ta naše je tak kvalitní, že odborným rozborem zjistíte např. i pylová zrnka rostlin zde rostoucích v dávné minulosti.
Bechyňská rašelina patří mezi nejlepší v České republice i ve střední Evropě! Podléhá také přísným pravidelným kontrolám, a to už od ložiska přírodního léčivého zdroje přes komplexní analýzy peloidu. Peloidy jsou látky vznikající v přírodě geologickými pochody. Ve směsi s vodou se používají jako koupele nebo zábaly. Rašelina obsahuje humínové kyseliny, které otvírají póry, jimiž se do těla dostávají ve vodě rozpustné anorganické sloučeniny, mající léčebný význam. Hojnost a účinek vosku i pryskyřice v naší rašelině vedla v minulosti k zamyšlení, zda mimo léčení pohybového ústrojí léčit i ženské choroby.
Borkovická blata vznikla v proláklině dnes mezi městy Soběslav, Veselí nad Lužnicí a směrem k Bechyni.
Kdysi tady na nepropustném kyselém geologickém podloží bylo obrovské jezero, které v hloubce přes 9m existuje ještě dnes. Souvislá vodní hladina pokrývající zemi miliony let, hromadění odumřelých rostlin (rašeliníku, rákosin, ostřic, ...), tak dala vznik obrovským zásobám prosté rašeliny u obcí Komárov, Klečaty, Zálší a Mažice o výměře cca 860 ha, s hloubkou až 8m, stářím 8-10 000 let. Proces vývoje pokračuje dodnes.
Rašelina pro lázeňské účely se na Komárovském blatě, kde je balneologicky nejcennější ložisko prosté rašeliny s kyselostí 4,5 - 5,5 pH, těží asi od roku 1905 dodnes (tehdy pro první balneo v LD Šárka). Její zásoby na vytýčené vlastní lokalitě jsou dostatečné a vystačí ještě mnoho let.
Rašelinu je po vytěžení potřeba také upravit na ideální konzistenci, čímž vznikne rašelina/slatina pro léčebné zábaly a koupele.
Veškerou práci s rašelinou vykonávají v Lázních Bechyně 2 pracovníci.
Po odtečení vody z vytěžené rašeliny se tato odveze z ložiska do kryté přípravny v areálu lázní. Zde se nakládá na pásový dopravník a odstraňují se nežádoucí kusy kořenů. Následuje proces drcení – částečky rašeliny totiž nesmějí být větší než 2 mm. Jemná směs v podobě granulí padá do nerezové nádrže s automatickými míchadly a pitnou vodou. Hmota se zde ohřívá do teploty 40 °C. Po dosažení ideální hustoty putuje výsledná slatina potrubím přímo do nerezových van, kde se používá jako koupel pro pacienty, kteří mají lékařem koupele povolené.
Pamatováno je i na případy, kdy lékař koupele nedoporučí. Pro tuto skupinu pacientů se tmavá hustá hmota plní do kbelíků a posílá výtahem přímo do prostor, kde nastupuje odborný personál a provádí slatinné zábaly.
